Borderline osobnostní porucha (BPD) je složitý a často nepochopený stav duševního zdraví, charakterizovaný všudypřítomnou nestabilitou emocí, chování a mezilidských vztahů. Termín „borderline“ historicky pochází z rané psychiatrické teorie, která vnímala jedince s BPD jako existující na hranici mezi neurozou a psychózou. Dnes je porucha uznávána nikoli jako předstupeň psychózy, ale jako samostatný stav s hlubokou emocionální dysregulací.

Jedinci s BPD často prožívají intenzivní a rychle se měnící emoce, které se mohou projevovat v různých vzorcích a chováních, včetně:

  • Strach z opuštění: Přetrvávající a ohromující strach z reálného nebo domnělého odmítnutí může vést k extrémnímu úsilí vyhnout se vnímanému opuštění, což někdy vyústí v přilnavé chování nebo náhlé stažení.
  • Idealizace a devalvace: Vztahy jsou často poznamenány cykly idealizace druhých – vidění někoho jako dokonalého nebo zcela dobrého – následované náhlou devalvací, kdy je stejná osoba vnímána jako krutá nebo nedostatečná.
  • Chronické pocity prázdnoty: Mnozí jedinci hlásí hluboký pocit vnitřní prázdnoty nebo necitlivosti, což může zesílit emocionální bolest a přispět k impulzivnímu chování.
  • Impulzivita a rizikové chování: Zapojení do potenciálně sebeškodlivých aktivit – jako je zneužívání návykových látek, přejídání, bezohledná jízda, hazardní hry nebo nechráněný sexuální styk – je běžné, často jako způsob zvládání nebo úniku od emocionálního stresu.
  • Sebepoškozování a sebevražedné chování: Opakované sebepoškozování nebo hrozby a činy sebevraždy nejsou neobvyklé, často slouží jako maladaptivní strategie zvládání přetěžujících emocionálních stavů.
  • Rychlé změny nálady a perspektivy: Emoční a kognitivní stavy se mohou náhle a dramaticky měnit, což vede k extrémním výkyvům v názorech, sebepojetí a pohledu na svět.

Intenzivní, avšak nestabilní vztahy: Osobní vztahy mohou působit pohltivě, ale často jsou křehké a náchylné ke konfliktům, což odráží obtíže s důvěrou, hranicemi a regulací emocí.

V jádru BPD je často nedostatečně rozvinutý nebo křehký pocit vlastního já. Toto „prázdné ego“ nebo špatně integrovaná identita může způsobovat, že jedinci bojují s vytvořením stabilního pocitu toho, kým jsou mimo své vztahy nebo okamžité emocionální zkušenosti. Výsledná zranitelnost může udržovat cykly strachu, emocionální reaktivity a sebedestruktivního chování.

Terapeutická intervence hraje klíčovou roli v podpoře jedinců s BPD. Přístupy jako dialektická behaviorální terapie (DBT), terapie založená na mentalizaci (MBT) a terapie zaměřená na schémata se snaží pomoci jedincům:

  • Vyvinout stabilnější a koherentnější pocit sebe sama
  • Rozpoznávat a regulovat intenzivní emoce
  • Budovat zdravější mechanismy zvládání a mezilidské dovednosti
  • Řešit základní kognitivní a emocionální vzorce, které přispívají k maladaptivnímu chování

Prostřednictvím dlouhodobého terapeutického zapojení mohou jedinci s BPD postupně posílit svou identitu, zlepšit stabilitu vztahů a snížit intenzitu a frekvenci chování, které narušuje jejich fungování a pohodu.

Zdroje pro jedince s Borderline osobnostní poruchou (BPD)

Mezinárodní zdroje