Nervozita a úzkost jsou přirozené fyziologické a psychologické reakce, které nám pomáhají připravit se na složité nebo náročné situace. Jsou součástí stresového systému těla, navrženého tak, aby nás varoval před možnými hrozbami a mobilizoval prostředky pro zvládání situací nebo řešení problémů. V mírné míře může úzkost zlepšit soustředění, motivaci a výkon.

Tyto přirozené mechanismy však mohou být nedostatečné nebo narušené. K tomu může dojít v důsledku minulých zkušeností, raných vývojových či traumatických událostí nebo kumulativního stresu současných životních situací. Když úzkost překročí schopnosti našich copingových systémů, může se projevovat různými způsoby – od trvalého znepokojení, zvýšené ostražitosti a perfekcionismu až po intenzivní fyziologické reakce, jako jsou panické ataky, poruchy spánku nebo chronické napětí.

Tyto fyziologické reakce jsou řízeny složitou interakcí hormonů a neurotransmiterů. Úzkost začíná v amygdale mozku, která detekuje vnímané hrozby a signalizuje hypothalamu. Hypothalamus aktivuje sympatický nervový systém, což vyvolává uvolnění adrenalinu (epinefrinu) a noradrenalinu (norepinefrinu) dření nadledvin. Tyto katecholaminy zvyšují srdeční tep, krevní tlak, dýchání a dostupnost glukózy ve svalech – stav běžně označovaný jako reakce „boj nebo útěk“. Současně hypothalamus stimuluje hypofýzu k uvolnění adrenokortikotropního hormonu (ACTH), který signalizuje kůře nadledvin uvolnění kortizolu. Kortizol udržuje bdělost a energii modulací metabolismu glukózy a dočasným potlačením méně nezbytných tělesných funkcí, jako je trávení.

Na úrovni neurotransmiterů tato hormonální vlna interaguje se systémy GABA, serotoninu a dopaminu. GABA normálně tlumí neuronovou aktivitu, ale dlouhodobý stres může snížit její účinnost, což vede k zvýšené aktivaci a napětí. Serotonin, který reguluje náladu a úzkost, může být vyčerpán nebo narušen, což přispívá k trvalému znepokojení nebo panice. Dopamin, zapojený do motivace a zpracování odměn, může kolísat a někdy zesilovat zvýšenou ostražitost nebo perfekcionistické tendence. Chronická aktivace těchto systémů může časem narušit hypothalamicko-hypofyzárně-adrenální (HPA) osu, což zvyšuje citlivost těla na stres, narušuje spánek a zvyšuje náchylnost k úzkostným poruchám.

Pochopení těchto mechanismů v terapii může pomoci jednotlivcům uvědomit si, že nadměrná aktivace jejich těla není „slabost“, ale dysregulovaná stresová reakce. Terapie se zaměřuje nejen na snižování příznaků, ale také na zkoumání důvodů, proč úzkost nastupuje v současné intenzitě. To zahrnuje identifikaci vzorců myšlení, behaviorálních reakcí a emočních spouštěčů, stejně jako porozumění tomu, jak minulá zkušenost ovlivňuje současné reakce.

Přístupy k léčbě jsou rozmanité a přizpůsobené jednotlivci. Kognitivně-behaviorální strategie restrukturalizují nefunkční vzorce myšlení, zatímco mindfulness nebo somatické terapie rozvíjejí uvědomění a regulaci tělesných pocitů spojených s úzkostí. V některých případech poskytují psychodynamické nebo trauma-informované přístupy vhled do hlubších vztahových nebo historických faktorů přispívajících k úzkosti. Hlavním cílem je vybavit jednotlivce nástroji pro efektivní zvládání úzkosti, snížení její rušivé síly a posílení pocitu kontroly a odolnosti při čelení nevyhnutelným životním výzvám.

Úzkost a podpora duševního zdraví – mezinárodní organizace

Pomocné zdroje úzkosti a duševního zdraví v České republice

  • Linka bezpečí – Nonstop bezplatná anonymní linka pomoci pro děti, studenty a mladé lidi do 26 let, kteří řeší těžké životní situace, starosti nebo úzkostné problémy prostřednictvím telefonu, chatu nebo e‑mailu.
  • Linka první psychické pomoci – Nonstop bezplatná linka pro dospělé poskytující první pomoc v psychické tísni, včetně podpory při úzkosti a stresu; k dispozici i chat.
  • Pražská linka důvěry – Telefonická a online krizová intervence a základní sociální poradenství pro všechny věkové kategorie při duševních obtížích a životních krizích.
  • Opatruj.se – Online průvodce duševním zdravím s informacemi o úzkosti, psychické pohodě a kontaktech na krizovou pomoc a terapeutické služby v ČR.
  • Krizové centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice – Fyzická krizová služba v Praze s možností okamžité psychologické a psychiatrické pomoci v akutní úzkostné či krizové situaci, včetně celodenní intervenční linky.
  • Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) – Institut poskytující informace o duševním zdraví a psychosociální podporu včetně služeb a kontaktů vhodných i pro úzkost a stres; některé služby jsou dostupné i pro cizojazyčné klienty v Praze.
  • Family Hub – Centrum psychologické podpory a poradenství pro děti, dospělé i rodiny s možností konzultací i pro úzkost, stres a emocionální obtíže (v Praze a online).